Oficiální stránky městské části Kohoutovice

Pro rození mláďat domácích zvířat je z mnoha důvodů nejvhodnějším obdobímpřelom května a června.Doba březosti u skotu trvá, podobně jako u člověka, 10 lunárních měsíců, aaby se telata rodila v tomto obdobíhojnosti, je býka nutné připustit právě v měsíci srpnu.

Zima byla dříve naopak obdobím nedostatku, a tak logicky většinu samčího potomstva bylo nutno porazit, aby zbytečně neujídalo potravu, která musela pro zvířata i lidi vydržet až do první jarní sklizně.Uživit plodného býka v plné kondici nebylo jednoduché a zimu díky tomu obvykle přežil pouze ten nejlepší býk.

Z býka neplynul žádný přímý užitek (pouze jako tažné zvíře), a přitom byla spotřeba krmiva nemalá - pokud by se neudržel ve formě, byla by snaha marná.V menších obcích, jako byly Kohoutovice,býval jediný "obecní býk", na němž záleželo, kolik potomstva budou mít veškeré krávy v obci.Pokud hospodář vybral býka sice krásného, ale neplodného, následovala katastrofa. Žádná telata, žádné mléko, spousta nadarmo spotřebovaného krmiva. Jediné řešení bylo rychle vypůjčit býka ze sousední obce, což vzhledem k problematickému chovu nebyla levná záležitost. V takovém případě se však telata od zapůjčeného býka narodila v pozdějším, méně příznivém období,což znamenalo další hospodářské komplikace.

Připouštění býka tak dříve byla významná událost srovnatelná se žněmi. Oboje znamenalo dobrý nebo špatný rok.

I v Kohoutovicích byl obecní býk.Jeho majitelem byla sice obec, ovšem sedláci se pravidelně střídali v péči o něj. Tijej z obecních peněz živili a směli s býkem pracovat na polích, aby neztratil kondici.Za připouštění býka vybírala obec poplatky, aby mohla po čase koupit býka nového a starého prodat. Záznamy o připouštění býkaa evidence poplatků byly pečlivě vedeny v zápisech ze sezení obecního výboru. Například během roku1916 byl býk připuštěn celkem 26 krát u 15 hospodářů.

Z AMB A17 i.č.1-3 čerpalMartin Kyselák