Co se dělo v Kohoutovicích před sto lety
V roce 1900 měly Kohoutovice 588 obyvatel žijících v 81 staveních.
Do obce vedla z Brna nová štětová silnice, která pokračovala až do Žebětína. Starostou obce byl František Sláma. František Beránek, obecní sluha, zajišťoval zvonění, bubnování, pracoval jako ponocný, hajný a hutař (polní hlídač). Školu navštěvovalo 89 žáků, které vyučoval jediný učitel František Bašný, který opakovaně na školní radě poukazoval, že děti často v doprovodu rodičů chodí k muzikám a že děti kouří. Dva otcové byli dokonce potrestáni dvoudenním vězením pro špatnou školní docházku svých dětí, které místo do školy posílali na pole.
Obecní dluh ze stavby školy z roku 1886 stále přesahoval 5 tisíc zlatých. Škola jednotřídka však nevyhovovala a kromě umoření dluhu tak obec sháněla peníze na nutnou přístavbu školy. Na školu tak kromě občanů přispíval například i žebětínský farář Mořic Maršík. Škola byla na dvoutřídní rozšířena v roce 1902 a prvním podučitelem byl ustanoven Ervín Klimecký. Ruční ženské práce vyučovala slečna Marie Plšková.
Kromě rozšíření školy byla však snem zdejších obyvatel stavba kaple. Na její stavbu se vybíralo od r. 1887 a na vkladní knížce bylo kolem 1000 zlatých (2000 korun rakouských) z čehož byla část použita na přístavbu školy. Starosta obce předložil plány a rozpočet a o povolení stavby oficiálně požádal. Brněnský děkan však tak malou kapli nechtěl povolit, jelikož se domníval, že nebude v budoucnu stačit. Pro nedostatek financí však bylo přistoupeno ke stavbě kaple podle původního plánu stavitele Tomáše Němečka ze Žabovřesk, který vypracoval tři varianty. Jakmile byla nashromážděna přibližně polovina z celkové částky 7000 korun, byla počátkem listopadu 1903 stavba kaple zahájena a do roka v hrubé stavbě vystavěna. Dokončení stavby se však pro neustálý nedostatek peněz zdržovalo a jen zásluhou svobodné domkařky Marie Veselé z č. 1, která na stavbu věnovala 2000 korun, mohla být kaple roku 1907 dokončena a vybavena. 4. října 1908 byla kaple vysvěcena farářem Mořicem Maršíkem, který současně vysvětil i dřevěný kříž postavený rolníkem a tesařem Matějem Gabrielem vlevo od vchodu kaple.
Z obecních knih čerpal Martin Kyselák
brno